Věřím, že každý má na Zemi místo nebo místa, která mu pomohou se spojit více se sebou samotným. Která mu pomohou posbírat informace, které momentálně potřebuje, právě proto, že se více dokáže naladit na sebe a tím se vlastně propojit se vším kolem...
Ne, že by to nešlo tady a teď, o to nám všem v podstatě jde, ale většinou v naší každodennosti máme svou mysl zapnutou tak, že nám to jde trošku hůř. Ale možná mluvím jen sama za sebe. Prostě já jsem si tento dárek rozbalila na těchto svých dvou cestách. Na cestě do Indie na podzim roku 2005 a do Nepálu roku 2008. Zažívala jsem tam chvíle, hlavně v Himaláji, kdy jsem ...co já vlastně vím, co jsem cítila, snad Nic, snad Štěstí, Radost, Lásku? Já nevím...vím jen, že to bylo to nesilněší, co jsem do té chvíle cítila. A pokud to může být ještě krásnější....jééé já se tak těším....:-))
A když už jsem přeci byla vyzvaná, abych si něco přála, že se mi to splní, tak jediné co mě napadlo bylo...kéž by to cítili všichni a byl by ráj na Zemi...
Už jen když píšu tyto řádky, tak to zase cítím a chci víc víc si tento pocit nasáknout do každé chvíle tady a teď. Mám ho, nejde ho ztratit, jen na něj zapomínám. Věřím ale, že se jednou ty chvíle propojí úplně všechny..
Děkuji za synchronicitu v mém životě, za to že jsem jí dokázala vidět a využít a dostala jsem se na tato místa. Děkuji za všechna krásná setkání, které jsem tam zažila, za přátele, se kterými jsem se tam mohla znovu, snad po stovkách, tisících letech potkat..A samosebou děkuji za všechna setkání i tady, jsou vážně úžasná a tolik mi dávají...
A o to víc jsem zvědavá co mě čeká dál :-)), co si vytvořím.....
Těším se na všechna další setkání...
A jestli chcete, ochutnejte tyto místa přes pár fotek, které jsem vybrala...

Nepál	Indie